Stříbrná Skalice                                          

Do okolí Stříbrné Skalice vyúsťují poslední výběžky stříbrných pásem Českomoravské vysočiny. Geologické složení je tu celkem shodné, jako v rudném okrsku německobrodském a kutnohorském. Místní kutací prostor leží tedy na samém okraji rozsáhlé rudné pánve, ohraničené městy Kolínem, Čáslaví, Kutnou Horou, Havlíčkovým Brodem, Ledčí nad Sázavou a Jihlavou.
                                                                                            
 O SKALICKÉM DOLOVÁNÍ

                                             

Lom Na Mariánce založený v metabazitech poskytuje jen ojedinělé nálezy, ale většinou pak mimořádné kvality. Kalcity různých krystalových tvarů až do velikosti 5 cm, fluorit různých barev ( krychle i osmistěny ) do1 cm, baryt většinou kusový, laumontit do 1 cm, epidot do 5 cm, prehnit, chalkopyrit, covellin, pyrit, magnetit a bornit většinou kusový, záhněda do 2 cm, ankerit do 1 cm,  wollastonit do 15 cm, diopsid a grossulár. Lom patří firmě Českomoravský štěrk, a.s. a je hlídaný.

HLAVNÍ DŮLNÍ DÍLA: šachta Jan, šachta Josef, štola Milan, komín štoly Milan, štola za parcelou 111, pinkové pole u Kostelní Střímelice, pinka ve Stříbrné Skalici, šachta Jíchov, Stará šachta, vodní štoly u Stříbrné Skalice, dobývky Stříbrná Skalice, stará šachta u Hradových Střímelic, doly pod Chlumem, starý důl 1 a 2 u Kostelních Střímelic.   

Kopáním na starých haldách a pinkách je stále možné najít baryt až 30 cm kusy (v dutinách až 3 cm krystaly), galenit do 5 cm, pyrit 1 cm, chalkopyrit do 2 cm, bornit 1 cm, covellin , tetraedrit 1 cm, sfalerit do 2 cm, cerusit, hemimorfit, linarit, azurit a malachit povlaky, ale i krystalky  do 1 mm, anglesit, smitshonit a hydrozinkit. Křemen je různých generací do 2 cm. Nejlepší nálezy pocházejí z haldy dolu Jíchov a lomu na vápenec na Žežuly.

Štoly pod Skalicí a dnešní stav.

 

      Libodřice

Lokalita Libodřice je velmi známá především díky nálezům minerálů alpské parageneze na puklinách amfibolitů . Alpská parageneze je řazena k typu C s vysokým obsahem Ca. Nachází se zde řada minerálů, často se jedná o velmi pěkně krystalované ukázky. Mezi nejběžnější minerály alpských žil patří kalcit, křemen až 5 cm, analcim do 2 cm, klinozoisit až 5 cm, feroaxinit, prehnit bílý, žlutý, zelený a namodralý až 20 cm dutiny, apofylit do 0,5 cm,  laumontit do 1cm, vzácnější jsou granát, titanit, chalkopyrit, pyrit a datolit. Nálezy jsou většinou ve spodních etážích dost nahodilé. Lom patří firmě Českomoravský štěrk, a.s. a je hlídaný.

        Markovice

Zdejší amfibolit, který je součástí ratajské zóny kutnohorského krystalinika, bývá často páskovaný, tvořený především amfibolem a plagioklasem, v menší míře monoklinickým pyroxenem a epidotem. Zdejší amfibolitové těleso, uložené ve svorech a svorových rulách, dosahuje mocnosti kolem 300 m. Horniny krystalinika částečně kryjí sedimentární horniny svrchní křídy, obsahující četné fosílie . Jedná se o typický vývoj příbřežní facie, tak jak jej známe i z dalších lokalit Kolínska. Na trhlinách v amfibolitech se nachází minerály alpské parageneze jako např. epidot až 3 cm, prehnit až 18 cm dutiny, kalcit 5 cm, laumontit až 3 cm, natrolit do 15cm, apofylit 1cm, chlorit, titanit  a celá řada dalších minerálů. Lom patří Silnicím Čáslav-holding a.s. a je hlídaný.